Reklama
 
Blog | František Nejedlý

Pomohou naši politici zkrotit daňové ráje? Otázka za miliardy.

Kauza Apple minulý týden připomenula, proč je potřeba řešit problematiku daňových rájů a agresivní daňové optimalizace. Ze státních rozpočtů států po celém světě unikají miliardy, které chybí ve státních rozpočtech, narušuje se férovost hospodářské soutěže i rovné tržní prostředí pro firmy.

Dovolím si zopakovat již známá čísla. Bohaté státy podle existujících odhadů Mezinárodního měnového fondu mohou přicházet až o 509 miliard dolarů, chudé rozvojové země pak o 217 miliard dolarů – každý rok. Odhad pro Evropskou unii činí mezi 160-190 miliardami eur ročně. Daňové ráje a agresivní daňová optimalizace tak jsou evidentně globální fenomén, kterým je třeba se zabývat.

Otázkou, jak daňové ráje a agresivní daňovou optimalizaci firem krotit, se v posledních letech intenzivně zabývají mezinárodní instituce včetně OECD a Evropské komise. Podobně jako u jiných globálních problémů je zřejmé, že řešení nenalezneme jednoduchým mávnutím kouzelné hůlky, ale postupnými kroky.

Tento podzim bude na stole hned několik legislativních návrhů, které mají za cíl zvýšit transparentnost stávajícího systému, a které by si zasloužily podporu zákonodárců, a to jak v Praze, tak v Bruselu.

Shodou okolností by se měl právě dnes v Poslanecké sněmovně projednávat návrh transpozice (převedení do českého práva) 4. směrnice EU proti praní špinavých peněz. Ta mimo jiné zavádí tzv. rejstřík skutečných vlastníků. Dostupnost informací o skutečné vlastnické struktuře je totiž zásadní v další oblasti boje s daňovými ráji tj. rozkrývání složitých firemních struktur. Veřejnost rejstříku velmi prospěla.

Před rokem úplnou veřejnost rejstříku podpořila i Rada vlády pro boj s korupcí. Aktuální návrh převedení směrnice do českého zákona z dílny Ministerstva financí však s tímto nepočítá. Naopak, pokud stávající návrh projde beze změn, je možné, že bude bránit v přístupu do rejstříku i osobám a organizacím, které k tomu mohou prokázat oprávněný zájem. Text směrnice přitom s přístupem těchto osob a organizací k informacím z rejstříku počítá.

Zároveň již teď se projednává v Bruselu 5. Směrnice proti praní špinavých peněz a podle dostupných informací půjde směrem plné veřejnosti rejstříků. Ve hře je ve třetím čtení stále i pozměňovací návrh, která by plnou veřejnost rejstříku umožnil. Uvidíme tedy, zda tuto příležitost posílit obranu proto daňových únikům skrze daňové ráje čeští poslanci využijí.

Stejně tak se tento podzim chystá v Bruselu projednávání zavedení nástroje tzv. vykazování zisků podle jednotlivých zemí (Country-by-coutry-reporting), který by zajistil, že mezinárodní firmy musí vykazovat podrobnější data o svých hospodářských výsledcích v jednotlivých zemích dle své působnosti.

Podle informací, které takto o činnosti mezinárodních firem získáme, pak lze lépe kontrolovat, zdali zisky těchto společností například nejsou uměle směřovány do zemí, kde sice reálně firmy vykonávají nízkou ekonomickou aktivitu, ale za to mají nejvýhodnější daňové podmínky. V optimálním případě by tato data měla být veřejně dostupná a podrobená veřejné kontrole, jak tomu dnes je i u bank působících v EU. Další bitvu o lepší legislativu proti daňovým únikům lze očekávat už v listopadu.

Postoj České republiky k veřejnosti vykazování je opět spíše zdrženlivý. Velké kauzy jako LuxLeaks, PanamaPapers nebo nejnověji Apple ukazují, že větší transparentnost umí pomoci odhalit řadu nekalých praktik, vést k reformám, ale také být dobrou prevencí.

Bylo by dobře, kdyby se Česko přidalo k progresivním zemím a návrh na podzim v Bruselu podpořilo. I v našem rozpočtu mohou uniklé miliardy chybět. Nebo je snad opravdu lepší dělat, že se nás to netýká?

Pozn. autora:  Zmiňovaný návrh rejstříku skutečných vlastníků byl dnes dopoledne přijat v neveřejné podobě.

*******
Tento text vznikl v rámci mezinárodní iniciativy Tax Justice Blogging Day. Více na www.danevraji.com #taxjustice

Reklama