Reklama
 
Blog | František Nejedlý

Ruská globální pračka. O čem vypovídá?

Minulý týden propukla kauza ruské globální pračky. Možná by si zasloužila víc pozornosti, a to jak mediální, tak veřejnosti a především politiků. Proč? Ukazuje nám totiž, že máme docela závažný problém.

Už samotná informace o tom, že během pouhých čtyř let bylo možné z Ruska přes Moldávii, Lotyšsko a daňové ráje podvodem vytáhnout a vyprat minimálně 21 miliard dolarů, je alarmující. Šlo o peníze nelegální, korupční, z nezaplacených daní, cel a podobně. Moldavští vyšetřovatelé se přitom domnívají, že se může jednat jen o čtvrtinu skutečné sumy, která z Ruska odtekla.

O čem tedy věc vypovídá? Vidíme, jak na rozsáhlý systém podvodů a korupce hospodářsky doplácí ruská společnost. Z části se jedná o peníze, které jí budou chybět na stavbu a provoz škol, opravu silnic, kvalitní veřejné zdravotnictví. Podobně na daňové ráje a skrývání zisků doplácí třeba rozvojové země.

Co tento stav vypovídá o funkčnosti pravidel proti praní špinavých peněz? Nic moc pěkného. Kontrola podle všeho nebyla dostatečně účinná. Některé banky podezřelé transakce zřejmě nehlásily. Tento systém přitom nemusí zneužívat „jenom“ aktéři mezinárodního organizovaného zločinu, ale také například teroristické organizace. To je problém a je třeba se zabývat tím, jak je možné tento stav zlepšit. Ostrá politická reakce například ve Velké Británii snad je v tomto ohledu dobrým signálem.

Opět také vidíme, že možnost skrývat skutečné vlastníky firem v daňových rájích umožňuje zatajovat, prát a přesouvat nelegální příjmy vzešlé také z trestné činnosti nebo daňových úniků.

To ale není vše. K zamyšlení je také mezinárodně politická rovina problému.

V době, kdy řešíme v různých zemích obavy z možného ovlivňování voleb například z Ruska, nám globální pračka ukazuje jasný a jednoduchý mechanismus, jak by šlo takové aktivity skrytě a jednoduše financovat. Britský Guardian sice o možném napojení na Kreml napsal, že chybí silné důkazy, ale věc není vhodné zlehčovat.

Kauza ukazuje, že v boardu Ruské zemské banky, která poslala do moldavské Moldindconbanky 9,7 miliardy dolarů, seděl Igor Putin, bratranec ruského prezidenta Vladimira Putina. Část peněz podle informací investigativní novinářů putovala také do polského Centra pro geopolitickou analýzu, které podporuje kremelskou agendu v Evropě.

To vše jsou závažné informace, na kterých by měly příslušné instituce a orgány v členských státech EU také pracovat. Problém je to ekonomický, politický i bezpečnostní. Off-shorový průmysl se jednoduše vymknul kontrole.

V dnešní době se lidé často ptají, jestli podobné kauzy mají smysl. Je třeba být trpělivý a nepropadat skepsi. Už samotné rozkrytí těchto kauz je podstatné. Jako společnost to potřebujeme vědět. Druhá věc je, že tyto kauzy doopravdy vyvolávají změnu.

Příští týden si připomeneme první výročí kauzy Panama Papers. Zjištění z ní mimochodem umožnila získat podstatné informace ke kauze ruské globální pračky. 4 z 21 skořápkových firem, které byly pro tento globální podvod vytvořeny ve Spojeném království, na Kypru a na Novém Zélandu, totiž podle zjištění novinářů najdeme ve zveřejněných datech právní kanceláře Mossack Fonseca z „panamských dokumentů.“

Ve světle Panama Papers ale také vidíme pozitivní roli Evropské unie. Evropská komise totiž znovu otevřela Směrnici proti praní špinavých peněz a předložila návrh na zavedení povinných veřejných rejstříků skutečných vlastníků firem, neboť veřejnost těchto informací dnes není povinná. V minulých týdnech tuto úpravu podpořil také Evropský parlament.

Vyjednávání v Bruselu v těchto týdnech vstupuje do finální fáze, ovšem členské státy se veřejným rejstříkům doposud spíš bránily. Je evidentní, že v této oblasti potřebujeme reformu a veřejné rejstříky skutečných vlastníků mohou nekalým praktikám zmenšit prostor.

Bylo by dobře, kdyby země EU informace plynoucí z kauzy Ruské globální pračky zohlednily v plné váze při svém rozhodování.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama