Reklama
 
Blog | František Nejedlý

Čeká nás hybridní bitva o Británii? Aneb o Brexitu ještě jinak

S ohledem na britské referendum o členství v Evropské unii, které se má konat 23. června, nezapomínejme na geopolitické zájmy Kremlu. Odchod Velké Británie by zásadně oslabil Evropu a posílil Rusko. A Vladimír Putin to moc dobře ví. Evropu čeká klíčová hybridní bitva o Británii.

Může to znít překvapivě. V české debatě totiž o tzv. Brexitu nejčastěji zaznívají hospodářské a politické argumenty. Víme, že je Velká Británie druhou největší evropskou ekonomikou, se kterou nám roste obchodní bilance, a chápeme, že Spojené království politicky vyvažuje Německo a Francii. To vše nám přichází vhod, ale těžko z těchto argumentů získáme pocit opravdové naléhavosti proto, aby Británie v EU zůstala. Ekonomicky by nás podle čísel spíš bolel odchod ze Schengenu.

I zde alespoň někteří poukazují na to, že v případě britského odchodu hrozí, že se spustí tzv. dominový efekt a začnou odcházet i další země. Opravdovou geopolitickou rovinu a bezpečnostní hrozby Brexitu ale jako bychom si nechtěli přiznat.

Velká Británie je stále jednou ze světových velmocí, je permanentní členkou Rady bezpečnosti OSN s právem veta, stále zůstává vojenskou mocností s konvenčním i jaderným arzenálem, a zároveň díky své imperiální historii přináší unikátní zkušenosti, zdroje a vazby a globální pohled na svět, který jinak v Evropě chybí. Velká Británie je ale především klíčovým článkem transatlantického partnerství a spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy.

Ztráta Velké Británie by Evropskou unii velmi oslabila a Rusko Vladimira Putina si toho je dobře vědomo. Pro obyvatele střední a východní Evropy se sluší dodat, že s námi v minulosti Velká Británie v řadě ohledů sdílela velmi kritický pohled na vývoj v Putinovském Rusku a nebála se ho dát najevo. Vzpomeňme ostrou kritiku a diplomatickou roztržku mezi ruskou a britskou diplomacií po ruském vpádu do Gruzie nebo v návaznosti na vraždu Alexandra Litviněnka.

Nedivme se britské ostražitosti vůči Rusku ani dnes ve chvíli, kdy v minulém roce musely letecké síly jejího veličenstva několikrát reagovat na cvičení ruských bombardérů hrozících narušením britského vzdušného prostoru. Obdobná situace se opakovala i v minulém týdnu. Tuto zkušenost a ostražitost v unii potřebujeme. Tím spíš pokud země jako Francie nebo Itálie hrozbu Ruska dlouhodobě podceňují nebo s ním mají zvláštní vztahy. Dlouhodobě se spekuluje o spolupráci v energetickém byznysu přímo mezi Putinem a bývalým italským premiérem Berlusconim.

Odchodem Velké Británie by EU ztratila nejen část své síly v mezinárodních vztazích, středoevropské a východoevropské státy by ztratily důležitého partnera, který rozumí jejich bezpečnostním obavám a potřebám. Jako země střední Evropy máme bohaté zkušenosti se sovětským imperialismem, a přiznejme si, že Putin dělá vše proto, aby Rusko po rozpadu SSSR rehabilitoval jako světová velmoc.  Heslo „Better Together“, které užívají zastánci setrvání Velké Británie v unii, by mělo mít u nás ve střední Evropě opravdu hlubší význam.

Několik minut po vyhlášení dohody mezi Davidem Cameronem a Bruselem ohledně nových podmínek pro britské členství uvedl hlavní mezinárodně politický komentátor Financial Times Gideon Rachman na televizní stanici CNN, že hlavním tématem podporovatelů vystoupení Velké Británie z unie bude migrační krize, která na jaře opět vypukne. Kanál La Manche může podle nich po odchodu z unie znovu sloužit jako efektivní ochrana před problémy Evropy.

Je to přitom právě armáda Ruské federace, která dnes svou vojenskou aktivitou pomáhá vyvolat další masivní migrační vlnu ze Sýrie. Svědčí o tom brutalita jejích zásahů: útoky na nemocnice, humanitární konvoje, pekárny či ostřelování hustě osídlených oblastí zakázanou kazetovou municí, a kterou Amnesty International vyhodnotilo jako jedny z nejhorších válečných zločinů za poslední desítky let. Rusko souběžně podporuje anti-imigrační nálady ve státech střední a východní Evropy.

Pokud v úvodu zaznělo slovo „hybridní“ odkazující na ruský model tzv. hybridní války aplikované na Ukrajině, neznamená to, že by snad šlo čekat, že se v Londýně  v příštích měsících podobně jako při anexi ukrajinského Krymu začnou objevovat ruští „vojáci na dovolené“. Co však očekávat lze je užití těchto hybridních metod pro  šíření dezinformací a podporu radikalizace společnosti, jak to známe i v České republice. Ostatně ruské oficiální zpravodajské, tedy plně propagandistické, kanály, jako jsou Russia Today nebo Sputnik, již kampaň pro britské NE zahájily.

Brexit by pro Putinovo Rusko znamenal velké vítězství. V jazyku školy politického realismu se této strategii od nepaměti říká divide et impera neboli rozděl a panuj. Rusko ji dlouhá léta uplatňovalo na jižním Kavkaze, v evropské energetické politice nebo na Ukrajině – dnes ji užívá pří podněcování proti-uprchlických nálad.

Pokud si sundáme z očí růžové brýle a zhodnotíme ruskou asertivní politiku směrem k Evropské unii v posledních letech, musí nám být jasné, že se Rusko tuto klíčovou příležitost pro oslabení Evropské unie pokusí využít. Hazard spojený s Britským ANO/NE zdaleka nekončí. Naopak posouvá se do opravdu nebezpečné fáze.

 

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama