Ačkoli domácí politické špičky pomalu vyráží vstříc volební kampani, neměly by přehlížet dynamický vývoj v oblasti boje s daňovými ráji, který dnes ve světě naplno probíhá.
Velká Británie se stala v minulém roce první zemí, která zavedla veřejný rejstřík skutečných vlastníků firem. Z pohledu Britů veřejnost rejstříků není důležitá jenom pro občanskou společnost, podnikatelské prostředí nebo investigativní novináře, ale i pro samotnou veřejnou správu. I pro regulátory bojující s daňovými podvody je jednoduchý přístup k datům zásadní.
Rejstřík v Británii není dokonalý, neboť zde není povinnost zveřejňovat majitele trustů. Ukazuje však, že implementace veřejného rejstříku skutečných vlastníků je možná. Probíhající jednání o novele Směrnice proti praní špinavých peněz je dobrou příležitostí zavést veřejné rejstříky (a to i s trusty) v rámci celé EU a doufejme, že vláda České republiky bude nadále držet svůj pozitivní postoj, který deklarovala na podzim.
Mimochodem, otázka skutečných vlastníků firem není žhavým tématem jenom na starém kontinentě. Aktuálně zavedení povinnosti poskytovat informaci o skutečných vlastnících firem připravuje také Hong Kong, kde se plná veřejnost rejstříků také zvažuje.
Kromě veřejných rejstříků pokračuje v Evropské unii také jednání o finální podobě směrnice o veřejném vykazování zisků firem dle jednotlivých zemí – tzv. veřejné CBCR. Návrh Evropské komise by si ale zasloužil ještě pár vylepšení.
Jednak by bylo dobré, aby nadnárodní firmy byly povinny zveřejnit data rozdělená podle všech jednotlivých zemí, kde operují, a to jak uvnitř, tak vně Evropské unie, a ne pouze v zemích EU a daňových rájích, jak požaduje aktuální návrh.
Dále by projednávanému návrhu hodně pomohlo, kdyby i v této směrnici Evropská unie aplikovala svoji již existující definici „velkého podniku“, která užívá práh pro firmy s ročním obratem 40 milionu eur. Navrhovaný práh 750 milionu eur ročního obratu ve své podstatě zanechává velkou část důležitých nadnárodních firem mimo povinnost zveřejňovat tato data.
Zároveň by měl návrh zahrnovat všechny důležité elementy jako tržby, aktiva, dotace nebo seznamy dceřiných společností. Tato data mohou významně napomoci tomu, aby se veřejné CBCR stalo opravdu efektivním nástrojem.
Více veřejných informací o působení firem v jednotlivých zemích dnech chtějí i investoři. Norský Sovereign Wealth Fund ve svých nových investičních pravidlech očekává, že nadnárodní firmy, do kterých investuje, mají být řádní plátci daní a budou zveřejňovat CBCR informace.
O pozměňovacích návrzích k této směrnici mají europoslanci rozhodovat již za týden 3. května. Bylo by dobře, pokud by ti čeští podpořili ještě ambicióznější řešení, než v tuto chvíli nabízí návrh Evropské komise. Samozřejmě lže říct, že je lepší přijmout něco, než nic. Ale určitě se shodneme na tom, že ještě lepší než jenom něco, je něco lepšího.