Tento týden jsme jako Zelení a Piráti na jednání zastupitelstva Prahy 13 předložili bod, týkající se pomoci uprchlíkům ze strany naší městské části. Ačkoli náš návrh neprošel, samotná debata měla smysl. A to tím spíš, že podnět k diskuzi přišel ze strany občanů.
Na jednání jsme konkrétně chtěli prosadit bod k uprchlíkům a usnesení, které by deklarovalo připravenost naší městské části poskytnout část svých kapacit pro krizové ubytování uprchlických rodin na svém území, a započít kroky k realizaci této věci.
Návrh bodu sice neprošel, ale domnívám se, že i samotná debata měla smysl. V rozpravě sice zazněly také argumenty typu „vemte si je domů“, většinově však proběhla diskuze klidná a věcná. To je pozitivní. Debata se vedla o tom, kolik má naše městská část aktuálně volných krizových bytů, jaká je situace s ohledem na případnou iniciativu Prahy jako kraje nebo jaké neziskové organizace na naší městské části působí a jakou pozitivní roli mohou sehrát.
Důležité však bylo především slyšet argument, který zazněl z více stran, a to zdali mají vůbec obce v této věci hrát nějakou roli. Vždyť uprchlíky má řešit Evropská unie a stát.
Můj názor je v tomto jednoznačný. Myslím, že vedle unijní úrovně, států a krajů mají samozřejmě také svoji roli obce a navzájem spolu mají tito aktéři spolupracovat. I v dlouhodobé perspektivě – nejen pro krátkodobé krizové řešení – platí, že pokud nechceme vytvářet nejen u nás, ale i v Evropě nová ghetta, je třeba obce zapojit a také jim nabídnout podporu. Tento měsíc například německá vláda uvolnila 3 miliardy EUR svým Spolkovým zemím a obcím právě pro řešení uprchlické krize. Nepochybně i zde naše vláda může dělat víc.
Se zapojením obcí se počítá v Německu, ve Švédku, ve Finsku i na Litvě. Nemusíme ale zůstávat pouze v Evropě. V Kanadě starostové měst sami chtějí mít vůdčí roli, sami nabízejí větší zapojení svých municipalit, a ve spolupráci s církvemi a neziskovými organizacemi chtějí pomáhat uprchlíky ze Sýrie integrovat.
Samozřejmě, že také v uvedených zemích probíhá politická debata a jsou slyšet negativní hlasy. Ovšem je evidentní, že progresivní politika pomoci uprchlíků a jejich integraci do společnosti musí s obcemi počítat a i obce samotné zde mohou projevit iniciativu.
V České republice možná nejsme na tento přístup dělání politiky „zdola“ zvyklí a stejně tak nám a naší společnosti možná z posledních let chybí zkušenost s touto novou realitou. Proč bychom se ale nemohli inspirovat v zahraničí? Možná je tedy na čase zahledět se za horizont české zahrádky a osvojit si některá pozitivní řešení, které na Západě již existují.
Pokud si tento blog čtete a souhlasíte s ním, zkuste třeba jako občan nebo občanka zkontaktovat své zastupitele a navrhněte jim, ať se otázkou, jak může vaše obec uprchlíkům pomoci, také zabývají. Má to smysl.